Měli jsme tu vzrušující ráno… Do okna nám narazilo malé ptáčátko, evidentně “ve výcviku”. Chudák si dal takovou ránu, že spadl na zem a tam zůstal. Všechno šlo rázem stranou, křehký život má vždy přednost! Vzala jsem ho do dlaní, nechala ho vydýchat a posadila na větev magnolie. Po chvíli zatřepetal křídly a začal létat. Mám z toho dobrý pocit!

je to krásný ptáček a fajn pocit ho zachránit. Kvalita obrázku je bohužel jen z mobilu..

Ale můj žaludek se začal také hlásit o slovo se snídaní, byl už dávno jeho čas.. Co takhle krásně uleželý camambert, nějaké to zelené listí a pár extra ingrediencí, co člověku vystřelí chuťové buňky na planetu Gurmán? Celý příspěvek →